Zahrada
Živá učebnice přírody
Naše přírodovědná zahrada je praktickým místem, kde se žáci principem learning by doing seznamují s učivem botaniky a zoologie v reálném prostředí. Na čerstvém vzduchu poznávají rostliny, pozorují živočichy a sami se zapojují do pěstování a péče o květiny a zeleninu. U rostlin jsou umístěné popisy s českým, anglickým a vědeckým názvem v latině. Popisné značení obsahuje také QR kódy, které umožňují rychlé vyhledání zajímavých informací z odborných botanických databází.
Jak zahrada obohacuje výuku
- Probíraná látka nezůstává pouze v knihách. Žáci pozorují rostliny a živočichy přímo na zahradě, sledují vývojové cykly a učí se chápat přírodní souvislosti.
- Zahrada umožňuje propojovat různé předměty, například biologii s chemií při různých experimentech.
- Péče o rostliny pomáhá budovat zodpovědný přístup. Žáci si odnášejí také praktické dovednosti do běžného života.
Praktická botanika a pozorování živočichů v zahradě
Naše školní zahrada se pyšní pestrou paletou okrasných rostlin, léčivých bylin, zeleniny, keřů a stromů. Pobyt na čerstvém vzduchu je součástí každodenní výuky, proto se žáci učí teorii i praktickou péči o rostliny přímo na zahradě. Rostliny poznávají všemi smysly, mohou si přivonět ke květinám a bylinkám nebo zasadit zeleninu, kterou po dozrání sklidí a ochutnají. Učí se tak chápat přírodní souvislosti, rozvíjet trpělivost i zodpovědnost a radovat se z viditelných výsledků vlastní práce.
Zahradu využíváme během dopolední výuky i v odpoledním přírodovědném semináři a pravidelně tu pozorujeme volně žijící ptactvo a hmyz. V korunách stromů je rozmístěno šest ptačích budek a jedno krmítko. Ve dvou budkách a krmítku jsou instalované kamery, které obohacují hodiny biologie o přímé sledování hnízdění a líhnutí mláďat sýkory koňadry, rehka nebo kosa černého.
Od chemického vzorce po domácí mošt
Jednou z oblíbených aktivit našich žáků je práce s vinnou révou. Žáci se starají o keře, na podzim sklízejí hrozny a v hodinách chemie zkoumají, co se děje při kvašení. Učí se, jak kvasinky přeměňují cukry na oxid uhličitý a alkohol, jak vzniká burčák a čím se liší od moštu i vína. Nezůstávají u vzorečků, celý postup si vyzkoušejí v praxi. Hrozny odstopkují, rozmačkají a šetrně lisují, sledují teplotu a dbají na čistotu při práci. Výsledkem je domácí mošt, který chutná po ovoci z vlastní sklizně a zároveň připomíná, že chemie je všude kolem nás. Po společné degustaci moštu zaočkováváme vinnou kvasinkou Sacharomyces cerevisiae a pozorujeme vinné kvašení a produkci oxidu uhličitého.